Jak zpomalit nástup demence? Vědci hledají cesty

Že nejen česká populace stárne, je fakt, s nímž se společnost musí začít vyrovnávat. Stárnutí totiž provází řada nemocí a zdravotních problémů, jejichž negativní dopady mohou být nižší, pokud se na ně přijde včas. Je dokonce možné jejich nástup oddálit, pokud jsou zavčas zavedena efektivní preventivní opatření. K tomuto druhu chorob patří i demence.

Včas odhalit nejen demenci, ale i depresi či jiné problémy pomáhá systém testování, který rozvíjejí odborníci z Lékařské fakulty MUNI. Projekt časné diagnostiky Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních poruch už zachytil desítky starších lidí, u nichž se objevily počínající poruchy myšlení a odborníci by ho chtěli vidět jako součást preventivní prohlídky pro lidi starší 65 let.

Počínající se demence má mnoho projevů, člověku například při řeči najednou chybí výraz, který jinak běžně používá, opakuje se, zmenšuje se jeho okruh zájmů, emočně se oplošťuje, bývá paranoidní, zapomíná dohodnuté termíny nebo se přestává orientovat v místě či čase.

Pokud se neléčí, postupuje demence rychle a do tří až čtyř let už nemocný není schopen zvládat péči o sebe sama a postupně nezvládne péči o takto nemocného člověka ani rodina. Léky přitom dokáží zpomalit průběh nemoci a prodloužit samostatnost daného člověka. Odborníci z lékařské fakulty se proto zaměřili na diagnostiku, která by byla jednoduchá a dala se plošně využít.

O léčbu včasné zachycení demence usilují i proto, že až třicet procent hospitalizací starších pacientů jde na vrub chybám v užívání léků. A právě složité názvy léků a také jejích měnící se vzhled jsou jednou z prvních věcí, ve kterých začne nemocný dělat chyby.

„Pokud bychom dokázali brzy odhalit jejich snižující se kognitivní funkce, mohli bychom riziko, že budou starší lidé z důvodu chyb v užívání léků hospitalizováni,“ uvedla Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.

Spolu se čtyřmi desítkami praktických lékařů už testovali u téměř 1200 starších lidí kognitivní funkce, tedy paměť, pozornost, rychlost myšlení nebo schopnost pochopit informace pomocí testu zvaného Mini-Cog. Prvotní testování zabere zdravému člověku asi pět až deset minut, a pokud odhalí problémy, následují další testy a vyšetření, které ukážou, zda nejde o druhotnou demenci způsobenou například depresí či nedostatkem vitamínů.

Výsledky vyhodnocené za první dva roky realizace projektu ukazují, že prvním testováním neprojde 16 procent seniorů, tedy jeden ze sedmi. Z této skupiny je dalším došetřením u přibližně čtvrtiny diagnostikována deprese, u další čtvrtiny druhotná porucha paměti, čtvrtina se k dalšímu vyšetření nedostaví a u zbývající čtvrtiny je potvrzena porucha typu Alzheimerovy nemoci. Selhání u prvního testu tedy neznamená automaticky demenci.

Dalším důležitým momentem je prokázaná účinnost tréninku paměti na zpomalení postupu poruch paměti v časných fázích onemocnění. Prevence poruch paměti pak spočívá především v cíleném zatěžování paměťových funkcí v průběhu celého života, ale zejména od starší dospělosti. Dále je podstatné dodržovat pravidla zdravého životního stylu zejména ve smyslu vyrovnané bilance příjmu a výdeje energie, stravy s dostatkem vlákniny a důležitých mikronutrientů, jako jsou nenasycené mastné kyseliny, antioxidanty a podobně. Příznivý vliv mají také pohybové aktivity ve venkovním prostředí.