Mladý vědec hledá příčiny vzniku leukémie

Imunitní systém chrání člověka před nepřeberným množstvím nemocí. Občas se ale některé jeho části začnou chovat nestandardně a škodí. To je i případ chronické lymfocytární leukémie, nejčastějšího leukemického onemocnění dospělých lidí. Už řadu let zkoumá příčiny jejího vzniku Marek Mráz z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, čerstvý nositel prestižního výzkumného grantu ERC Starting grant.

Ke zkoumání leukémie se dostal trochu oklikou. Za studií ho začala zajímat část genomu, která neobsahuje geny kódující konkrétní bílkoviny, o níž se odborníci dlouho domnívali, že nemá v podstatě žádnou funkci.

„Přišlo se ale na to, že tyto oblasti obsahují geny pro nekódující RNA, tzv. microRNA, a jejich špatná regulace může souviset s lidskými chorobami. Právě chronická lymfocytární leukémie byla jako první choroba asociována s deregulacemi v této nekódující oblasti genomu,“ vypráví Mráz, který je mimo jiné držitelem ceny Neuron pro mladé vědce.

Chronická lymfocytární leukémie vzniká, když se jedny z buněk imunitního systému – B-lymfocyty – začnou množit, podobně jako kdyby bojovali s infekcí. „Svou vlastností rychle se namnožit jsou B-lymfocyty tak trochu podobné nádorovým buňkám. Jejich reakci spouští za normálních okolností signální dráha s názvem B-buněčná signalizace, díky níž se konkrétní buňky produkující tu správnou protilátku začnou množit. U této nemoci se to ale děje i tehdy, kdy u pacienta pravděpodobně není nic, proti čemu by měl imunitní systém bojovat,“ přiblížil Mráz.

Díky grantu ERC, na který dosáhnou jen ti nejlepší evropští vědci, ve výši 37 milionů korun na pět let, může nyní Mráz dál zkoumat B-buněčnou signalizaci, interakce nádorových B-lymfocytů s dalšími buňkami v těle pacienta a pracovat na vytvoření zvířecího modelu, díky němuž mohou vědci navrhovat a testovat nová léčiva.