Plášť neviditelnosti jak z Harryho Pottera

Kdo by si občas nepřál být neviditelný třeba právě jako mladý čaroděj Harry Potter, který se mohl zneviditelnit, když si oblékl kouzelný plášť. Zdá se vám to jako pohádka nebo přinejmenším sci-fi? Fyzik Tomáš Tyc ukazuje, že ne tak docela, i když to má pár háčků.

Nevěříte? Tak se začtěte. Jak Tomáš Tyc z Přírodovědecké fakulty MU napsal, fyzikální zákony, konkrétně zákony optiky, za určitých velmi specifických podmínek umožňují, aby se předmět skutečně stal neviditelným. Jedním z nich je využití takzvané transformační optiky.

V principu je takto sestrojený neviditelný plášť založený na tom, že se paprsky, které na něj dopadají, odchylují ze své dráhy, obejdou objekt a znovu se vrátí do svého původního směru. Po průchodu pláštěm se tedy šíří stejně, jakoby tam plášť (a tady ani objekt v něm skrytý) nebyl, a nic z toho proto lidské oko nevidí.

Výsledky výzkumu týkajícího se neviditelnosti Tomáš Tyc, který je i zdatný popularizátor vědy, s kolegy vícekrát publikoval v prestižních časopisech, jde však spíše o teoretické koncepty ukazující na další možné cesty, kudy se bude věda ubírat. Plášť založený na tom principu má totiž hned několik nevýhod.

Předně by to nebyla nějaká tenká látka, kterou přes sebe přehodíte, ale spíše nějaký velký krunýř z tuhého materiálu, který by dokázal paprsky požadovaným způsobem vést. Podstatnou nevýhodou by také bylo to, že člověk ukrytý uvnitř by nic neviděl, protože dovnitř nesmí dopadat žádné světlo a zřejmě by také bylo velmi nákladné takovou věc vyrobit.

Jak ale sám Tyc uvádí, neviditelnost je velmi vzrušující oblastí výzkumu a je pravděpodobné, že se v této oblasti dočkáme dalších pozoruhodných výsledků.

Podívejte se na video vysvětlující další detaily.