Světoznámý lingvista působil i na MUNI

Světově známých učenců, kteří v minulosti přednášeli dlouhodobě na Masarykově univerzitě, není zase tolik, ale když už se o nějakých mluví, musí padnout jméno Romana Jakobsona. Původem ruský jazykovědec, pedagog a diplomat pobýval v Československu 19 let. Za tu dobu stihl přednášet na Masarykově univerzitě a hlavně se podílel na založení Pražského lingvistického kroužku, dodnes významného jazykovědného spolku.

Přestože byla jeho mateřským jazykem ruština, češtinu si Jakobson oblíbil natolik, že jí věnoval část svého vědeckého úsilí. Odborníci dodnes oceňují jeho přínos pro českou literární vědu. Do Československa přišel v roce 1920. Původně pracoval jako překladatel pro misi Červeného kříže, která řešila návrat válečných zajatců do vlasti, později se stal úředníkem sovětské ambasády. Právě v této době Jakobson spoluzaložil Pražský lingvistický kroužek, spolek českých a zahraničních lingvistů. Svoje znalosti předával až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939 i brněnským studentům. Proč právě na Masarykově univerzitě? Podle odborníků jsou možná dvě vysvětlení: Vzhledem ke svému ruskému občanství vzbuzoval trochu nedůvěru, kvůli které by místo na exponované pražské univerzitě nezískal. A tím druhým byl dost možná fakt, že v Brně v té době působil jeho blízký spolupracovník a přítel Bohuslav Havránek.

Předválečné Československo nebylo jedinou a ani poslední Jakobsonovou štací. Kvůli svému židovskému původu ho musel před začátkem druhé světové války opustit a přes Dánsko, Norsko a Švédsko se nakonec dostal do Spojených států, kde udělal velkou část svojí slavné vědecké práce. Působil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, na Harvardu a dalších vysokých školách a vytvořil mimo jiné jeden z nejznámějších modelů komunikace.