S různými typy rakoviny bojují vědci na úrovni molekul

Lepší diagnostika chronické lymfocytární leukémie nebo snaha najít účinnější terapii pro tento nejčastější typ leukémie u dospělých, příprava nových diagnostických i léčebných postupů pro další typy hematologických i solidních nádorů nebo vrozených poruch krvetvorby. To je jen část toho, čím se zabývají výzkumníci v oblasti molekulární medicíny v institutu CEITEC a na Lékařské fakultě MU. Výsledky se hned snaží co nejdříve zavádět do klinické praxe.

Lepší diagnostiku i léčbu umožňuje snaha lépe poznat, jak tyto nemocni vznikají a vyvíjejí se na molekulární úrovni, nebo jak na ně reaguje imunitní systém. Je to široká oblast, které se v institutu CEITEC věnuje hned několik výzkumných skupiny z Centra molekulární medicíny.

Výzkumné centrum vede Šárka Pospíšilová, která se dlouhodobě věnuje výzkumu v oblasti nádorové genomiky a jejího využití u chronické lymfocytární leukémie i dalších typů onemocnění. Spolu s onkologem Michaelem Doubkem a dalšími kolegy získala na podzim minulého roku například Cenu předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně za soubor prací, které se věnovali genetickým změnám u hematoonkologických nemocí a jejich významu pro prognózu a volbu vhodného způsobu léčby. Zaváděním nových léčebných protokolů se jim také podařilo výrazně zvýšit dlouhodobé přežití dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií dospělých.

Již dříve také patentovali několik metod pro lepší diagnostiku některých nádorových onemocnění a podařilo se jim prosadit mezinárodně platná doporučení pro analýzu mutací v antionkogenu TP53, která mají zásadní význam pro prognózu pacientů s chronickou lymfocytární leukémií i volbu vhodné terapie. V současné době koordinují národní projekt A-C-G-T zaměřený na sekvenaci a charakterizaci genomů české populace.