Soudcovská samospráva očima vědců

Nezávislé soudnictví je jedním z hlavních znaků právního státu. S ním jsou spojené otázky soudcovské samosprávy a institucí, které ji zajišťují. Výzkumu tohoto fenoménu v evropských zemích se i díky grantu Evropské výzkumné rady věnuje David Kosař z Právnické fakulty MUNI. Výsledky jeho práce mohou mít význam pro budoucnost českého soudnictví, o jehož reformě a mimo jiné i o zavedení prvků soudcovské samosprávy se mluví už řadu let.

Tomu, jak vypadá autonomie soudů a soudců nejen v Česku a jaké výhody a nevýhody mají různé systémy, se Kosař věnuje už od doktorského studia, jeho zájem o téma navíc prohloubil i studijní pobyt v USA.

Zkoumání tématu nahrála také doba – v České republice soudnictví spravuje ministerstvo spravedlnosti, zatímco na Slovensku tak činí nejvyšší rada soudnictví. Nabízí se tak unikátní srovnání zemí, které se přes 70 let vyvíjely společně, ale po rozdělení Československa nastoupily v mnohém odlišnou cestu.

Zajímavé je ale také porovnání dalších středoevropských i západních zemí. Tým, který Kosař vybudoval díky ERC grantu, nyní mapuje vliv orgánů soudcovské samosprávy a institucí pro výběr soudců ve čtrnácti evropských zemích a také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a u Soudního dvora Evropské unie sídlícího v Lucemburku.

Jejich snahou je zjistit, jak zavedení soudcovské samosprávy ovlivňuje zodpovědnost, nezávislost či transparentnost soudnictví, soudců, ale například i důvěru veřejnosti v soudní systém. Z dosavadních zjištění mimo jiné plyne, že i když nejvyšší rady soudnictví někdy přispívají ke zvýšení transparentnosti soudní moci, jsou zranitelné vůči autoritářským a populistickým vůdcům, kteří se skrze tyto rady snaží soudní moc oslabit či dokonce ovládnout. Vždy pak záleží na politické kultuře a společenském konsensu v dané zemi, zda se o to někdo pokusí a uspěje.

Tyto a další výsledky první fáze projektu Kosařův tým publikoval v prosinci 2018 ve zvláštním čísle časopisu German Law Journal.