Studenti šli za poznáním pěšky 1500 kilometrů

Sezení na přednáškách a seminářích, hodiny v knihovně, společná práce na projektech. Tak většinu času vypadá studium řady vysokoškolských oborů. Jenže jeden z vyučujících semináře dějin umění Ivan Foletti si řekl, že jeho oboru a jeho studentům něco takového nemůže stačit. A tak se na jaře roku 2017 pustil do jednoho z nejzajímavějších pedagogických projektů, jaké kdy kdo v Česku vymyslel.

Specialista na raně středověké umění přišel s nápadem na putování po stopách středověkých poutníků – on a několik studentů naplánovali čtyřměsíční pěší pouť po významných francouzských památkách. Jejich itinerář vypadal tak, že vždy tři týdny šli a na tři týdny se pak utábořili v jednom z francouzských klášterů, které zkoumali, a potkávali přitom různé experty, kteří studentům jezdili přednášet.

Dohromady nakonec ušli asi 1540 kilometrů. To všechno proto, aby se s díly, o kterých se v oboru mluví každý den, dostali do fyzického kontaktu a mohli se také vžít do doby, kdy byly vytvořeny, a do pocitů lidí, kteří je vnímali. „Když vidíte sochu vyfocenou na internetu a když jste u ní a můžete si ji obejít, prohlédnout si ji, je to něco úplně odlišného,“ zdůraznil Foletti.

Jeho a jeho studenty podpořila v neobvyklé cestě řada osobnostní oboru a informovala o ní například švýcarská televize.

Nebylo to ale poprvé a ani naposledy, kdy bylo o Semináři dějin umění Filozofické fakulty MUNI slyšet. V poslední době se totiž Folettimu i jeho kolegům daří dělat spousta zajímavých věcí. Významný německý uměnovědec Hans Belting semináři v roce 2016 daroval tisíce knih ze své celoživotní sbírky, což dalo vzniknout celé nové knihovně, která dnes vědcovo jméno nese.

Jiná osobnost je se se seminářem spjatá nově. Od letošního roku na něm působí Brit Matthew Rampley, který přišel z University of Birmingham a bude v Česku řešit svůj velký mezinárodní projekt věnovaný tomu, jak se rozpad Rakouska-Uherska odrazil na umění a architektuře v nástupnických zemích.