Studijní sdružení Velká, filmová stopa Vladimíra Úlehly
Časosběrnými snímky vývoje rostlin pronikl kdysi do povědomí veřejnosti rostlinný fyziolog Vladimír Úlehla. Vědec, který přišel v roce 1921 na Masarykovu univerzitu, se však zaměřoval na více disciplín. Byl také filozof a etnograf, a právě posledně jmenovaný obor ho přivedl k vytvoření legendárního Studijního sdružení Velká a folklórního velkofilmu Mizející svět.
Založil ho začátkem 30. let spolu s Arnoštem Inocencem Bláhou a sdružení mělo za cíl ze všech různých úhlů pohledu zkoumat ryzího československého člověka. Slovo Velká v názvu odkazuje na jihomoravskou vesnici Velká nad Veličkou při hranicích se Slovenskem, kde se mělo bádat.
Sdružení nalákalo odborníky na etnografii, sociologii a další oblasti. Například jazyk tehdejších obyvatel Moravského Slovácka měl zkoumat mezinárodně uznávaný lingvista Roman Jakobson. To všechno proto, aby se ukázalo, jak se mění civilizace a vytrácejí zvyky.
Výzkum narušila ekonomická krize, ale přesto kolektiv 25 vědců a umělců dva měsíce intenzivně pracoval na sociologickém a etnografickém podchycení lidové kultury na Moravském Horňácku a jejich snaha vyústila ve vytvoření vůbec prvního československého velkofilmu s názvem Mizející svět.
Celovečerní národopisný dokument ale u diváků propadl a Úlehla se kvůli němu hodně zadlužil. Finanční problémy řešil tak, že nastoupil do druhého zaměstnání v Lidových novinách, kde působil jako vědecký redaktor. V letech 1934–38 vyšlo v Lidových novinách 1139 jeho článků, které dosud patří ke zlatému fondu žurnalistiky.
Do filmů se už nepouštěl, přesto je uváděn v seznamech lidí, kteří se zasloužili o rozvoj československé kinematografie. Neúspěch ho neodradil ani od etnografie a lásce k folklóru, která se odrazila třeba v tom, že stál u zrodu strážnických národopisných slavností.
Podívejte se na film Mizející svět:
