V časopise Nature ještě před maturitou

Vědecké práci se Karina Zadorozhny začala naplno věnovat už na střední škole a se svým výzkumem stability genetické informace sbírala jednu cenu za druhou. Jako spoluautorka pak publikovala také ve známém vědeckém časopisu Nature. Výzkumu se věnovala v laboratoři Lumíra Krejčího na Lékařské fakultě MU, studovat vysokou školu pak odjela do USA, kde se na Northwestern Univerzity vzdělává v neurovědách a informatice.

Karina se narodila v Kyrgyzstánu, ale když jí byly dva roky, přestěhovala se s rodiči do Česka. O vědu se začala zajímat už na základní škole a na gymnáziu v Karlových Varech se pustila do prvních projektů. Na Masarykově univerzitě pak začala dělat výzkum v době, kdy měla nastoupit do druhého ročníku karlovarského gymnázia a měla za sebou vítězství v nejrůznějších olympiádách. Tehdy si na webu našla skrze vědecko-výzkumné centrum Bioskop laboratoř Lumíra Krejčího a e-mailem ho požádala o možnost u něj na něčem pracovat.

Začínala v rámci Středoškolské odborné činnosti se studiem role bílkoviny RAD51 při vzniku nádorů. S touto prací uspěla nejen v SOČ, ale také v mezinárodním klání vědeckých prací studentů do dvaceti let Intel ISEF, kde získala dvě první místa.

Posbírala i další ocenění, třeba Českou hlavičku nebo Cenu učené společnosti a stala se také hlavní vítězkou 29. ročníku soutěže o nejlepšího mladého evropského vědce European Union Contest for Young Scientists – EUCYS.

Zaujetí pro výzkum se projevilo i na tom, že se přestěhovala do Brna, aby to měla blíž do laboratoře. Na gymnáziu jí vycházeli vstříc a umožnili jí individuální studium. Své síly tak mohla téměř naplno věnovat práci v kampusu Masarykova univerzity.

Začala se zabývat dalším tématem, kterým byla bílkovina s názvem SAMHD1, a stejnojmenný gen, jehož mutace jsou spojovány se vzácným onemocněním, Aicardi-Goutièresovým syndromem. Díky setkáním pořádným Evropskou organizací molekulární biologie (EMBO) a spolupráci mezi laboratoří Lumíra Krejčího s francouzskými vědeckými instituty se týmu podařilo publikovat průlomové výsledky v časopise Nature.

Studovat vysokou škol nakonec vyrazila do Spojených států. „Ačkoliv jsem na Masarykově univerzitě a v laboratoři byla velmi spokojená, věřím, že je prospěšné po čase vyzkoušet nové prostředí s novými výzvami,“ svěřila se mladá vědkyně.